Řešíte pozůstalost u jižních sousedů? Přečtěte si, jak funguje dědictví v Rakousku, jaké kroky vás čekají u notáře a proč se vyplatí mít po boku advokáta.
Vypořádání majetkových záležitostí po zesnulém rodinném příslušníkovi, který žil, pracoval či vlastnil majetek za našimi jižními hranicemi, představuje pro pozůstalé obrovskou administrativní výzvu. Přestože jsme si historicky blízcí, právní systémy obou zemí vykazují podstatné rozdíly. Pokud vás v nejbližší době čeká dědictví v Rakousku, musíte se připravit na to, že tamní úřední aparát je vysoce formální a neústupný. Získání vašeho oprávněného podílu na zahraniční pozůstalosti se neobejde bez aktivního přístupu, dodávání úředně ověřených listin a pečlivé komunikace s justičními orgány. Jaké konkrétní kroky na vás čekají?
Role soudního komisaře a zahájení procesu
Ačkoliv oba právní systémy vycházejí ze stejných historických základů, dědické právo v Rakousku má svá specifická pravidla, kterými se každý dědic musí striktně řídit. Jakmile dojde k úmrtí, tamní matriční úřad automaticky informuje příslušný okresní soud. Tento soud nevyřizuje agendu napřímo, ale následně pověří lokálního notáře. V rakouském právním systému tento notář plní ústřední roli takzvaného soudního komisaře (Gerichtskommissär) – tedy v podstatě naprosto totožnou funkci, jakou notáři plní i v České republice. Právě on celé řízení proaktivně vede, dohledává případné poslední vůle v centrálním registru závětí a shromažďuje podrobné informace o majetku i dluzích.
Cizinci a dodávání klíčových dokumentů
Úspěšně a bez zbytečných průtahů vyřešit dědictví v Rakousku pro cizince znamená především bezchybně prokázat svou totožnost a rodinné vazby k zesnulému. Soudní komisař bude vyžadovat doložení vašich matričních dokladů. Díky legislativě EU dnes u běžných matrik nepotřebujete složitá mezinárodní ověření (tzv. apostilu). Velkým zjednodušením je možnost vyžádat si v ČR doklady s vícejazyčným standardním formulářem, čímž často odpadá nutnost platit za úřední překlady. Výrazným usnadněním je i Evropské dědické osvědčení, které slouží pro prokazování nároků u bank napříč EU.
Jakmile jsou vaše nároky podloženy, notář vás vyzve k podání dědického prohlášení (Erbantrittserklärung). Zde dáváte najevo, zda nárok přijímáte s výhradou soupisu (ručíte za dluhy jen do výše hodnoty dědictví), bezvýhradně (ručíte za dluhy zcela neomezeně), nebo jej zcela odmítáte.
Daně z dědictví a proč zvolit právní zastoupení
Mnohé dědice pochopitelně děsí představa, že odevzdají část majetku na zahraničních daních. Rakouská legislativa je však přívětivá a klasická dědická daň byla zrušena. Pokud zdědíte finanční hotovost nebo cenné papíry, žádné přímé zdanění vás nečeká. Pozor si ovšem musíte dát v momentě, kdy je součástí pozůstalosti jakákoliv nemovitost. Ihned vám vzniká povinnost uhradit daň z převodu nemovitosti (Grunderwerbsteuer). Připravte se i na poplatek za vklad do katastru (Grundbuchsgebühr) a úhradu odměny notáři. Pro hladký průběh bez fatálních chyb je proto nejlepší volbou mezinárodní advokát.
